intervence ano, či ne?

v posledním čísle respektu vyšel článek lingvisty václava cvrčka, který by vás neměl nechat chladnými. předpokládám, že jako budoucí jazykoví profesionálové máte na danou problematiku nejen intuicí, ale i argumenty podložený názor. moc by mě zajímal…
dm

kultura a Kultura

Vyloučíme-li teorii o spiknutí, potěší nás časová shoda tématu úterního Studentského diskusního klubu (viz také příspěvek a komentáře na tomto blogu) a článku v poslední Orientaci, sobotní příloze Lidových novin. Nenechme se odradit délkou textu, zvlášť pokud nás nenechá chladnými už jeho začátek: „V případě kultury pro děti jako bychom měli kritéria nastavena pouze do dvou poloh: špatná televize a dobré všechno ostatní…“

- dm -

Jazykové meliorace a jejich budoucnost

Vnímavý uživatel jazyka, konkrétně češtiny, si jako jedno z prvních poučení při základním vzdělání odnese poznatek, že se naučil mluvit špatně. Protože správnost = spisovnost. Jak je to tedy s tradičním hodnotovým měřítkem kladeným mezi spisovnost a nespisovnost? Jak jazykovědné úsilí ovlivnilo a ovlivňuje běžnou komunikaci? Podobné otázky řešili lingvisté na letošním kolokviu nazvaném Potřebujeme češtinu? A jakou? Zvukový záznam konference je k dispozici zde. Pokud by vás spíš zajímalo sympaticky zaujaté shrnutí prezentovaných postojů a jejich důsledky, přečtěte si článek pražského lingvisty Václava Cvrčka, navazujícího na liberální sgallovskou jazykovědnou linii. Text vyšel v časopisu Vesmír.

-dm-

O nás…

Zatímco prototypickým diskuzním tématem týkajícím se otázek školství je pro širokou veřejnost především otázka “kolik těm učitelům dát a co si vlastně zaslouží” (politicky korektně řečeno otázka adekvátnosti platového ohodnocení zaměstnanců ve školství vzhledem k požadavkům na podobu a kvalitu jejich práce), mnoho učitelů (rozhodně ne všechny a těžko říct, jestli většinu!) zajímají i otázky jiné. Například jak efektivně vzdělávat v době, která je možná až příliš dynamická a jevící se v mnoha ohledech jako bezbřehá, jaké znalosti a dovednosti je potřeba žákům zprostředkovat a co všechno od nich “na oplátku” požadovat, jak na pedagogickou práci připravovat budoucí absolventy pedagogických fakult apod. Po neuvěřitelně ostrém, tvrdém, zdrcujícím a v mnoha postřezích přesném projevu prof. Petra Piťhy (mimochodem špičkového jazykovědce a jednoho ze zakladatelů tradice kvalitní české matematické lingvistiky…), proneseném ve středu 2. 4. 2008 při zahájení Pedagogických dnů na naší univerzitě (viz ve formátu PDF ZDE) se nabízí jako možné doplnění či konfrontace debata o současném školství, která zazněla v průběhu diskusního večera pořádaného před časem Českým rozhlasem Leonardo ve spolupráci s Lidovou univerzitou Městské knihovny v Praze a s časopisem Vesmír. Účastnili se jí PhDr. Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, letošní vítězka ankety Zlatý Ámos PhDr. Emilie Kostrbová z Gymnázia Bučovice a Mgr. František Prokop, ředitele fakultní ZŠ Táborská (odkaz na zvukový záznam ve formátu MP3 naleznete ZDE).

Doporučuji projít ve výše uvedeném pořadí. A propos – přečtěte si Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita. Dobrá beletrie občas vydá za svazky odborných monografií….

-MN-