intervence ano, či ne?

v posledním čísle respektu vyšel článek lingvisty václava cvrčka, který by vás neměl nechat chladnými. předpokládám, že jako budoucí jazykoví profesionálové máte na danou problematiku nejen intuicí, ale i argumenty podložený názor. moc by mě zajímal…
dm

Elektronický sborník o médiích a textu

Studium médií, zdrojů, které se výrazně podílejí na utváření našich “obrazů” světa, je momentálně jedním z nejpopulárnějších odvětví humanitních studií. Proto se v sekci odkazy objevil link na blog Revue pro média. Nutné číst kriticky, rozhodně ale užitečný zdroj. Nejnovější odkaz upozorňuje na sborník z konference  Interpretácia mediálného textu vydaný pod názvem Médiá a text II. Kompletně je v elektronické podobě volně dostupný ZDE. Příjemné počtení!

-MN-

Dosti alternativy

A ještě jednou z Lidových novin. Ukročíme od kultury trochu stranou – k médiím. Veřejnoprávní Český rozhlas předvedl ve skoro čítankové podobě, jaká subkultura je u nás ve veřejném zájmu: každá, která se vejde do umrtvujícího, nenápaditého, beznázorového, sterilního mainstreamu. Jakékoli alternativě je potřeba učinit přítrž a účel pak světí prostředky. V takto nastavených normách by se snad Rada ČRo při snaze zlikvidovat Radio Wave ani nemusela schovávat za vznosné morální hodnoty, ne? (Podrobnosti viz v Britských listech a na serveru Digizone.cz.)

- dm -

kultura a Kultura

Vyloučíme-li teorii o spiknutí, potěší nás časová shoda tématu úterního Studentského diskusního klubu (viz také příspěvek a komentáře na tomto blogu) a článku v poslední Orientaci, sobotní příloze Lidových novin. Nenechme se odradit délkou textu, zvlášť pokud nás nenechá chladnými už jeho začátek: „V případě kultury pro děti jako bychom měli kritéria nastavena pouze do dvou poloh: špatná televize a dobré všechno ostatní…“

- dm -

Kdo společensky obstojí?

Překladatel Jan Mattuš glosuje v sobotní příloze LN Orientace jev bytostně spjatý s činností na této katedře. Zaujalo ho, jak „jinak“ dnes mluví mládež. Hned v úvodu vysvětluje: „Pro sociokulturní vývoj je mnohdy teenagerovská komunita přímo rozhodující, ve věci módních jazykových trendů nepochybně.“ Autor alespoň nahodile mapuje oblast, která se proměňuje tempem přesně odpovídajícím její komunikační funkci: běžná, vlastně ta nejběžnější komunikace je vázána na čas, během nějž se komunikuje. Dnešní komunikační kanály však promluvy fixují (např. v internetových chatech), takže lingvisté mají podivuhodné pramenné materiály (zhostili se jich systematicky či se na to aspoň chystají?)… A jiným z důsledků, jak nás napadá, bude díky takovým mluvčím nejspíš časem posun tradičního chápání dichotomie mluveného a psaného textu. Potěšme se tedy příklady inovace např. slovnědruhovou transpozicí (hafo, mrtě), sémantickým posunem (mazec, kunda), slovotvorbou (zachvílec, mocky, výtlem) nebo v syntaxi (převrácený slovosled)…

Nejzřetelnějším epicentrem tohoto jevu je bezesporu hlavní město, bude tedy zajímavé konfrontovat tamější nejmódnější stav dorozumívacího nástroje s vnímáním a přejímáním jevů jazykové živelnosti mimo Prahu.

A kontrolní otázka: Co je to upa?

- dm -

Jazykové meliorace a jejich budoucnost

Vnímavý uživatel jazyka, konkrétně češtiny, si jako jedno z prvních poučení při základním vzdělání odnese poznatek, že se naučil mluvit špatně. Protože správnost = spisovnost. Jak je to tedy s tradičním hodnotovým měřítkem kladeným mezi spisovnost a nespisovnost? Jak jazykovědné úsilí ovlivnilo a ovlivňuje běžnou komunikaci? Podobné otázky řešili lingvisté na letošním kolokviu nazvaném Potřebujeme češtinu? A jakou? Zvukový záznam konference je k dispozici zde. Pokud by vás spíš zajímalo sympaticky zaujaté shrnutí prezentovaných postojů a jejich důsledky, přečtěte si článek pražského lingvisty Václava Cvrčka, navazujícího na liberální sgallovskou jazykovědnou linii. Text vyšel v časopisu Vesmír.

-dm-

O žurnalistice, médiích a kulturních souvislostech s Erikem Taberym

V neděli 6. 4. 2008 byl hostem Pavla Ryjáčka ve “vltaváckém” pořadu ČRo Setkávání známý publicista a redaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Rozhovor, kterého se účastnili i vysokoškolští studenti, přinesl zajímavý pohled na fungování médií a na jejich úlohu ve společnosti i debatu nad nástrahami tohoto řemesla (které – navzdory mnoha snům – nejspíš není posláním, ale důležitou dřinou:)). Zajímavé.

Záznam si můžete stáhnout/poslechnout ve formátu MP3 ZDE (1. díl) a ZDE (2. díl).

-MN-