Překladatel Jan Mattuš glosuje v sobotní příloze LN Orientace jev bytostně spjatý s činností na této katedře. Zaujalo ho, jak „jinak“ dnes mluví mládež. Hned v úvodu vysvětluje: „Pro sociokulturní vývoj je mnohdy teenagerovská komunita přímo rozhodující, ve věci módních jazykových trendů nepochybně.“ Autor alespoň nahodile mapuje oblast, která se proměňuje tempem přesně odpovídajícím její komunikační funkci: běžná, vlastně ta nejběžnější komunikace je vázána na čas, během nějž se komunikuje. Dnešní komunikační kanály však promluvy fixují (např. v internetových chatech), takže lingvisté mají podivuhodné pramenné materiály (zhostili se jich systematicky či se na to aspoň chystají?)… A jiným z důsledků, jak nás napadá, bude díky takovým mluvčím nejspíš časem posun tradičního chápání dichotomie mluveného a psaného textu. Potěšme se tedy příklady inovace např. slovnědruhovou transpozicí (hafo, mrtě), sémantickým posunem (mazec, kunda), slovotvorbou (zachvílec, mocky, výtlem) nebo v syntaxi (převrácený slovosled)…
Nejzřetelnějším epicentrem tohoto jevu je bezesporu hlavní město, bude tedy zajímavé konfrontovat tamější nejmódnější stav dorozumívacího nástroje s vnímáním a přejímáním jevů jazykové živelnosti mimo Prahu.
A kontrolní otázka: Co je to upa?
- dm -
