Vnímavý uživatel jazyka, konkrétně češtiny, si jako jedno z prvních poučení při základním vzdělání odnese poznatek, že se naučil mluvit špatně. Protože správnost = spisovnost. Jak je to tedy s tradičním hodnotovým měřítkem kladeným mezi spisovnost a nespisovnost? Jak jazykovědné úsilí ovlivnilo a ovlivňuje běžnou komunikaci? Podobné otázky řešili lingvisté na letošním kolokviu nazvaném Potřebujeme češtinu? A jakou? Zvukový záznam konference je k dispozici zde. Pokud by vás spíš zajímalo sympaticky zaujaté shrnutí prezentovaných postojů a jejich důsledky, přečtěte si článek pražského lingvisty Václava Cvrčka, navazujícího na liberální sgallovskou jazykovědnou linii. Text vyšel v časopisu Vesmír.
-dm-
